Potřebujeme při žádosti o hypotéku slovník pojmů

Asi není překvapením, že podobně jako prakticky všechny ostatní obory, i hypotéky mají svůj žargon a odborné termíny, které sice odborníkům značně usnadňují komunikaci, avšak pro laika mohou být často velmi matoucí. To pak otvírá možnosti nečestným poskytovatelům, kteří pak mohou daný termín schválně vysvětlit neúplně, případně špatně, a pak tvrdit, že je žadatel jen špatně pochopil.

Naštěstí se tomu můžeme poměrně snadno bránit. I pro hypotéky totiž existuje slovník pojmů Hypotéky bez registru, kde najdeme jednoduché definice všech odborných termínů, se kterými se můžeme při podávání žádosti setkat. Tyto jsou vypracovány skutečnými odborníky, kteří nemají zájem na tom, aby podávali nepřesné informace. Naopak by je to poškodilo. Proto těmto slovníkům můžeme věřit.

Znamená to ale, že bychom si jej měli pořídit a nastudovat, než si půjdeme o hypotéku zažádat? To záleží na mnoha okolnostech. Samozřejmě nikdy neuškodí se s ním poradit, avšak nemusí to být vždy úplně nutné. V první řadě tu jde o důvěryhodnost poskytovatele. Pokud žádáme například v nějaké zavedené bance s dlouhou tradicí, pak si můžeme být prakticky jisti, že nám vše dobře vysvětlí, neboť sami mají zájem na tom, aby získali jen seriózní klienty.

Také v případě, kdy máme nějakého přítele či známého, který se v hypotékách vyzná, jej můžeme požádat o radu. Ideální je, pokud s námi před podpisem projde celou smlouvu, abychom měli jistotu, že v ní není ukryta nějaká klauzule, která by pro nás byla nakonec velmi nevýhodná. To totiž bývá poměrně častá praktika mnohých nebankovních společností.

Pokud však na naši situaci nic z toho nesedí, nezbude nám, než skutečně slovník pečlivě nastudovat, abychom věděli, o čem se vlastně vůbec mluví, a zda je pro nás ona nabídka skutečně tak výhodná, jak nám je prezentováno. Často je to totiž tak, že je mnohem výhodnější pro poskytovatele, než pro dlužníka.