Můžeme si na zahradě vypěstovat dostatek vlastního ovoce a zeleniny?

Asi nikdo z nás rád nechodí na nákupy. Většinou se snažíme co nejvíce šetřit, zvláště v dnešní době ekonomické krize. To však není tak snadné. A jedním ze způsobů, jak mnozí chtějí omezit výdaje například za jídlo, je pěstování vlastní produkce. Pokud máte pozemek, ať už u rodinného domu nebo u chaty, nic vám nebrání jej zorat a přeměnit na záhony, případně ovocný sad. Tak budete mít v podstatě jídlo zadarmo. To zní jako dobrý nápad, avšak realita bývá mnohdy jiná.

V první řadě je problém v množství, které může jeden hektar půdy realisticky vypěstovat. Samozřejmě to závisí i na konkrétních podmínkách, jako je typ půdy, případně místní klima, avšak obecně platí, že běžná zahrada, a to ani poměrně velká, nedokáže pokrýt roční spotřebu ani toho nejběžnějšího ovoce či zeleniny.

Jistě, můžeme například zasadit jen mrkev, případně jenom brambory, avšak pravdou je, že ani v tomto případě nám nevystačí na celý rok. Při nejlepší vůli nám postačí na pár měsíců, déle ne. A nesmíme zapomínat, že sklizeň máme pouze jednou za rok, v zimě nic neroste, tedy alespoň v našich podmínkách.

Dále je tu předpoklad, že ony vypěstované potraviny budeme mít zadarmo. To však také není ani zdaleka pravda. Nejprve je nutné pořídit semínka či sazenice. Jistě, ta jsou obvykle levnější, než kdybychom si koupili rovnou hotovou produkci. Problémem je, že to nejsou finální náklady. O pozemek je potřeba se také starat – pokud chceme mít dobrou úrodu, je nutné pravidelně zalévat, což zvyšuje účet za vodu. Nutná je i ochrana proti škůdcům, pokud chceme mít dobrou úrodu.

Také je zde fakt, že zkrátka musíme počítat se ztrátami. Některé mohou být způsobeny například pozdně jarním nočním mrazem, další zase chorobou nebo škůdci, případně nevhodným počasím po většinu vegetačního období. Ať tak či tak, nikdy nedosáhneme stoprocentních výnosů. Je tedy faktem, že alespoň částečná samostatnost, co se týče potravin, je bohužel nesplnitelným snem.